Vzpomínka na Jiřího Goliáše

“Skočte do dílny za Jirkou Goliášem, on vám to s chlapama v dílně pomůže vyřešit.” Tuhle větu jsem říkal a slýchal v různých podobách posledních asi 25 let. Nikdy nás nezklamal, vždycky nám to pomohl vyřešit. Vždycky se usmíval, vždycky byl ochotný pomoci. Pokud byla daná práce mimo možnosti mechanické dílny našeho ústavu, sehnal firmu, která danou práci udělala. Nikdy si nestěžoval, ačkoli měl problémy jako my všichni ostatní. Nedávno jsme po něm chtěli, aby s námi vyšel na Milešovku a tam pomohl s konstrukcí odběrové trati. Omluvil se, že má bolavé nohy a teď nemůže. Kdyby mě napadlo se ho zeptat, o co jde, snad bych ho přemluvil aby šel k lékaři. Netušil jsem, jak je to vážné. Teď už ho nepřemluvím. Je mi to moc líto. Už nikdy nebudu moci mladším kolegům říci: ​“To není problém, skočte za Jirkou Goliášem, on Vám to pomůže nějak vyřešit.” 

Jirko, díky za všechno.

Vladimír Ždímal, Ph.D.