Studium PhD
Zapojte se do výzkumu v ÚCHP během doktorského studia. Ve spolupráci s VŠCHT Praha a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy nabízíme témata disertačních prací, odborné vedení a zázemí moderních laboratoří.
O ústavu
Ústav chemických procesů AV ČR je veřejná výzkumná instituce zaměřená na chemické a environmentální inženýrství a chemii materiálů.
Vedle základního i aplikovaného výzkumu podporuje doktorandy a díky interdisciplinárnímu přístupu přináší technologické inovace, řešení environmentálních výzev i spolupráci akademie, průmyslu a společnosti.
Studium PhD
Zapojte se do výzkumu v ÚCHP během doktorského studia. Ve spolupráci s VŠCHT Praha a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy nabízíme témata disertačních prací, odborné vedení a zázemí moderních laboratoří.
Věda a výzkum
Rozvíjíme základní i aplikovaný výzkum v chemickém a environmentálním inženýrství a chemii materiálů. Zkoumáme chemické procesy a vyvíjíme nové materiály a technologie pro průmysl, energetiku a ochranu životního prostředí.
Spolupráce s praxí
Spolupracujeme s firmami na vývoji materiálů, procesů a technologií. Nabízíme smluvní výzkum, specializovaná měření a odborné konzultace. Pomáháme převádět výsledky výzkumu do praxe, včetně využití patentů a licencí.
Naše mise a cíle
2026 – 2030
Naším posláním je rozvíjet poznání v chemickém a environmentálním inženýrství a chemii materiálů. Propojujeme základní výzkum s vývojem nových technologií pro průmysl, energetiku, ochranu životního prostředí a zdraví.
V letech 2026 – 2030 chceme zvyšovat kvalitu a mezinárodní dopad našeho výzkumu, rozvíjet spolupráci napříč obory a podporovat mladé vědce. Našimi cíli jsou také modernizace výzkumného zázemí, posílení mezinárodních partnerství a přenos výsledků do praxe.
Náš příběh v čase
Ústav (původním názvem „Ústav teoretických základů chemické techniky – ÚTZCHT“) formálně vznikl v Československé akademii věd r. 1960 ze dvou existujících týmů, které již tehdy měly svou delší tradici. Jedním bylo Oddělení chemické technologie v Chemickém ústavu vedené profesorem Vladimírem Bažantem a druhým Oddělení chemického inženýrství pod vedením profesora George Standarta. První zavedl výzkum na poli organokřemíkových sloučenin a heterogenní katalýzy, druhý pokračoval ve výzkumu destilací a extrakcí.
Ústav dokončuje výstavbu nového moderního vědeckého areálu v Praze 6 – Lysolajích (Rozvojová ulice), kam stěhuje své laboratoře i technické zázemí. Tento areál slouží jako sídlo ústavu dodnes. Do ústavu vstupuje Laboratoř chemické termodynamiky (prof. Eduard Hála).
Po úmrtí ředitele-zakladatele Vladimíra Bažanta v roce 1973 je Eduard Hála pověřený vedením (1973 – 4), následně Jiří Rathouský (1974 – 80) a řádným ředitelem se stává až Jan Čermák (1980 – 91).
Po společenských změnách prochází ústav výraznou demokratizací a restrukturalizací a zároveň se otevírá mezinárodní spolupráci. Do čela ústavu nastupuje prof. František Kaštánek (1992 – 1995), pod jehož vedením dochází k modernizaci výzkumných programů a zapojování do špičkových mezinárodních projektů. Jeho nástupcem se stává prof. Jiří Drahoš (pozdější předseda Akademie věd ČR), který ústav vede po dvě funkční období v letech 1995 – 2003 a v této práci pokračuje.
V souvislosti se rozpadem Československa a vznikem samostatné Akademie věd České republiky dochází k přejmenování ústavu na Ústav chemických procesů AV ČR (ÚCHP). Název lépe vystihuje moderní zaměření pracoviště na chemické, environmentální a biotechnologické procesy.
Jako ředitel nastupuje prof. Jiří Hanika (2004 – 12) z VŠCHT. Je první ředitel ze sféry mimo ÚCHP a to napomáhá k většímu kontaktu se studenty. Po něm následuje Miroslav Punčochář (2012 – 20).
Na základě zákona č. 341/2005 Sb. se ústav od 1. ledna 2007 transformuje ze státní příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci (v. v. i.). Vznikají nové samosprávné orgány ústavu – Rada pracoviště a Dozorčí rada.
ÚCHP výrazně rozšiřuje své výzkumné kapacity v oblasti aerosolů, ochrany ovzduší a udržitelných chemických technologií. Ústav se stává klíčovým partnerem v národních i evropských výzkumných infrastrukturách (např. ACTRIS).