Zemětřesení obvykle nastává skluzem na existujících zlomech v zemské kúře. Takový zlom si lze představit jako tenkou vrstvu granulárního materiálu oddělující dva bloky okolní soudržné horniny. Zlomy jsou často nasáklé vodou, která může jak podpořit, tak utlumit vznik zemětřesení. Například, pokud se zlom, který se zrovna začíná smýkat, roztáhne, tlak vody uvnitř zlomu poklesne, což vyvolá sílu, která tlumí vznikající deformaci (zemětřesení). Měření tohoto efektu vody je však experimentálně prakticky nemožné. Nám se podařilo předpovědět tlak vody uvnitř smýkané granulární vrstvy pomocí fyzikálního modelu a počítačových simulací. Obrázek zobrazuje pokles tlaku vody uvnitř granulární vrstvy, která se začíná smýkat. Tlak je převážně určen počáteční rychlostí smyku a permeabilitou granulární vrstvy, což je parametr, který ovlivňuje rychlost s jakou rozpínající se vrstva nasává vodu z okolní horniny.
- S. Parez, M. Kozakovic, J. Havlica: Pore pressure drop during dynamic rupture and conditions for dilatancy hardening. J. Geophys. Res. Solid Earth 2023, 128, e2023JB026396. https://doi.org/10.1029/2023JB026396