Na Seznamu Zprávy vyšel analytický článek snažící se vysvětlit, proč WHO trvalo tak dlouho, než přijala fakt, že se onemocnění COVID-19 šíří také ve formě aerosolu. Z Ústavu chemických procesů AV ČR se k problematice vyjádřil Dr. Vladimír Ždímal, kromě něj také několik jiných českých odborníků z řad epidemiologů, infektologů a pracovních lékařů. Podle všeho je na vině kombinace faktorů. Nejdůležitějším je zřejmě nedostatečná komunikace mezi odborníky z různých oborů a různé názvosloví používané v různých oborech pro stejný jev. Dalším důvodem je velká názorová setrvačnost v oborech, kde pokud nějaká autorita zavede určitý dominantní způsob vysvětlení jevů, je i v dalších generacích obtížné tento přístup změnit, i když experimentální data ukazují na jiné vysvětlení. Dalším důležitým důvodem je v daném konkrétním případě skutečnost, že šíření respiračních onemocnění je dynamický proces, takže i když nakažené osoby emitují jemné kapénky, nedaleko jejich úst se z kapének voda vypaří a dál dochází k transportu ve formě aerosolu. Proto je nevhodné současné škatulkování onemocnění na taková, která jsou šířena ve formě kapének a jiná ve formě aerosolu. Velmi často jde totiž o kombinaci obou. Výhodou aerosolové vědy je, že považuje jak velké kapénky, tak malé vysušené částice za aerosol, který se od sebe liší pouze velikostí danou obsahem vody. Proto ze všech oborů nejdříve fyzika aerosolů rozpoznala aerosolový přenos jako významnou formu šíření tohoto onemocnění, ale nedařilo se přenést tuto informaci do komunity lékařů, epidemiologů a infektologů.
Obr. 1: Na obrázku vidíte kapénky, covid-19 se nicméně šíří i menšími částicemi, které nelze vizuálně spatřit (aerosolem). Foto-Profimedia.cz.