Bioremediace povrchových eutrofních vod
Rozvoj nežádoucího vodního květu sinic způsobený eutrofizací povrchových vod je jednou z aktuálních environmentálních výzev. Nejefektivnějším řešením je důkladná analýza podmínek v povodí nádrže, identifikace zdrojů živin a jejich eliminace. Pokud ale již dojde k tomu, že voda v nádrži dosáhne stavu eu- či hypertrofie, existují omezené možnosti, jak situaci řešit. Část z nich je vysoce nákladná a invazivní (bagrování sedimentů), jiné mají pouze dočasný účinek a spočívají v introdukci chemických látek do vody (použití koagulantů či algicidů). Vhodné kmeny některých mikroskopických řas a cyanobakterií mají vlastnosti, které lze s výhodou použít k odčerpání rozpuštěných živin z vody do biomasy a v kombinaci s novým typem plovoucího fotobioreaktoru s polopropustným dnem použitého in situ, by mělo být možno narostlou biomasu (včetně živin) z vody relativně snadno odstranit a použít například jako ekologické hnojivo.